SHIATSU

Shiatsu je japonská dotyková terapie zahrnující akupresuru, masážní hmaty, mobilizace kloubů, trakce, reflexní terapii a relaxační techniky. Nejčastěji se používá při potížích pohybového aparátu, pro celkovou relaxaci, ale je vhodným doplňkem při jakékoli diagnóze

Texty jsou převzaty z knihy Povídání o shiatsu, zdraví a Skutečnosti, Jan Pletánek:

...Shiatsu se v současné době zdá být moderní a populární záležitostí. Nicméně kořeny, ze kterých vychází (čínská medicína a umění masáží), je věc prastará. Nálezy kostěných akupunkturních jehel jsou pět a půl tisíce let staré. Už tenkrát to fungovalo a není důvod, proč by teď nemělo. Principy a člověk jako takový jsou stále stejné. Vezměte si tělo: člověk obecný - 2 ruce, 2 nohy, hlava, záda, břicho a to je celé. Nic moc víc toho nevymyslíte. Jen snad máme dnes o něco méně chlupů, tedy alespoň někteří.Takže shiatsu a postupy, ze kterých vychází, jsou staletími prověřená záležitost, kterou můžeme použít i teď...

Co je to tedy shiatsu? Problém je, že pro toto slovo nemáme český ekvivalent. A když se řekne masáž, tak si každý vybaví hnětení masa anebo něco podobného. Samozřejmě, že do shiatsu patří také masážní techniky, ale jen okrajově. Když lidem řeknete, že je to japonská dotyková terapie, tak je zase zbytečně vyděsíte a moc jim nepomůžete v tom, co si mají představit a co mohou od vás čekat. Kdysi jsem měl takový letáček a tam bylo napsáno: "Shiatsu je japonská dotyková terapie zahrnující akupresuru, masážní hmaty, měkké techniky, mobilizace, trakce, reflexní terapii, relaxační techniky a moxování."....

Občas si lidé myslí, že shiatsu je něco, co je proti klasické medicíně, a čekají ode mě, že budu třeba nadávat na doktory, nebo že budu tvrdit, že západní medicína je špatná. Něco takového ode mě nikdy neuslyšíte a tvrdit to, je naprostý nesmysl. Pokud máte akutní zánět slepého střeva, tak brát bylinky a mačkat si nějaké body, je pěkná hloupost! Prostě urychleně jeďte do nemocnice! To se nedá nic dělat, když už jste to nechali dojít tak daleko. Na druhou stranu určité věci fungují a je dobré o nich vědět a pracovat s nimi mnohem dřív, než se do toho musí říznout. Než se nemoc projeví na fyzickém těle, museli jste ujít už řádný kus cesty, protože nic se neudělá přes noc, ač si to spousta lidí myslí. Museli jste na tom řádně pracovat a dát tomu spoustu času a energie. Nemoc se dá, dle čínské medicíny, rozpoznat podle změn v energetickém systému minimálně 6 - 9 měsíců před tím, než se projeví na fyzickém těle jako změna funkce nebo orgánová porucha. Takže máte několik měsíců na to, abyste se podle toho zařídili. Ignorujete-li všechna upozornění a signály, kterými je vám dáváno najevo, že něco není v pořádku a vesele pokračujete dál, je tu "najednou", "z ničeho nic", problém. Čínská medicína řeší potíže v předstihu a nemoc v latentní podobě, tedy před tím, než vůbec vypukne. Je ji tím pádem možno označit za preventivní, a to ve skutečném smyslu prevence, na rozdíl od "západní" časné diagnostiky, kterou nazýváme preventivními prohlídkami. Také řeší skutečnou příčinu ve smyslu vyladění energetické nerovnováhy a neodstraňuje jen symptomy, kterými se nemoc projevuje. Osobně preferuji spolupráci obou medicín. Cíl je úplně stejný - zdraví. A je skvělé, když si například po shiatsu můžete skočit na ultrazvuk, kde vám potvrdí, "že se to opravdu vstřebalo a nic už tam není". Původně se akupunktura používala, a to platí i o shiatsu, hlavně jako preventivní medicína. U nás se dostává většinou ke slovu, až když klasická léčba selže, a to ještě v mnoha případech bez toho, aniž by terapeut ovládal pulsovou diagnostiku, která je pro akupunkturní ošetření naprosto nezbytná. Takže se pak často konstatuje, že je neúčinná. Ona je v tomto případě skutečně málo účinná, ale může být bez této znalosti dokonce i nebezpečná. Problém je, že mnoho lidí nezná princip, jak tato terapie funguje.

Vysvětlím vám to na příkladu. Máte třeba studené ruce. V nějaké knize "akupunktura snadno a rychle" či "shiatsu- terapeutem za pět minut" si přečtete, jaké body si máte při této diagnóze mačkat. Ale i tak vcelku banální problém může mít dvě základní příčiny. Buď jsou cévy natolik stažené, že krev nemá pomalu nárok se jimi propracovat, a tak se ruce nezahřejí, nebo naopak jsou natolik uvolněné, až "rozbředlé", že jimi krev protéká bez patřičného tlaku. Ve výsledku se to projeví stejně, a to jsou již zmíněné studené ruce. Jeden projev, ale naprosto jiná, doslova opačná příčina. Pokud bod, který v knize naleznete, bude napětí vypouštět a vy budete mít problém se stažením, tedy nadbytkem, skutečně dojde ke zlepšení a vyřešení potíží. Pokud je příčina opačná, tak si nejen nepomůžete, ale naopak si můžete ublížit, protože vyprazdňujete už tak prázdné.

Dalším takovým dobře pochopitelným příkladem, je třeba zácpa. Ta může být opět ze dvou hlavních důvodů. Buď je střevo stažené, takže jeho obsah nemůže pokračovat dál, této formě říkáme spastická, anebo je střevo natolik rozšířené (dilatované), že nemůže svým pohybem obsah posunout, a tento případ je tzv. zácpa atonická. Takže opět stejný projev, ale naprosto opačná příčina. A pokud chceme být ještě důslednější, tak oba tyto případy mohou být způsobeny jak nadbytkem energie v dráze tlustého střeva, tak jejím nedostatkem. Také ale může být prvotní příčina někde úplně jinde. A stejné je to se všemi nemocemi...

Nemoc je stejně úžasný fenomén. Když si vezmeme a rozeberme nemoc jako slovo, tak se nám mnohé objasní. Ne -moc, tedy ne - moci. Nemohoucnost, nedokázat něco, být neschopný (popřípadě něčeho). Anebo se dá vyložit jako ne - moc, tedy málo. Málo lásky, málo bdění, málo vědomí (si sebe). Pokud si uvědomíte, že nemoci jsou naše určité neschopnosti, přijde vám poněkud nevhodné o nich každému na potkání hned vypravovat a stěžovat si na ně. Vypovídáme tak vlastně jen sami o sobě. Nemoci pouze zrcadlí to, co je uvnitř, navenek. Náš skutečný stav. Nic víc. Nelze ji považovat za nepřítele anebo něco, co přichází z vnějšku. Proto je nesmyslné léčit nemoc. Je zapotřebí léčit člověka.

Pan Drtikol říkal, že: "Nemoc je vyzněním našich nesprávných myšlenek" a pan Dahlke doplňuje: "Nemoc nás nutí k poctivosti". Je naprosto evidentní, že nemoc je v první řadě mentální problém. Myšlení přímo určuje energii, její tok, dává jí směr a až poté dochází k přenosu a přepisu do fyzického těla a fyzické reality. Ono, co je to ta hmota? Když se na to budeme dívat z hlediska energie, je hmota jen její hustší forma a myšlení zase její jemnější formou. Skutečná hmota lidského těla se vejde na špičku jehly a spousta místa ještě zbude. Tohle, prosím vás, není žádná esoterika, duchovno nebo blábol. Je to čistá fyzika. Fotky aury a energie se dělají už od 70. let 20. století a Albert Einstein svoji teorii relativity už vyslovil taky před nějakým časem, a proto nemá cenu někoho tím pádem přesvědčovat o tom, že energie je, protože kdo tvrdí, že není, ignoruje základní fakta a učivo páté třídy základní školy. Pochopitelně má různé formy a kvalitu.

Co je tedy ta energie? Energie je ekvivalent míry pozornosti mysli k sobě samé. Každý, ač třeba z úhlu pohledu člověka neživý předmět, má své vyzařování a svou formu energie. Energie je prvotním základem pro vše fyzické. Tělo samo o sobě je biologický stroj, který bez energie nemůže fungovat a je celé prakticky utkáno z energetických drah, které jsou v hustší formě tím, čemu říkáme hmota. To, že nejsou viditelné pouhým okem neznamená, že nejsou. Ostatně atomy a myšlenky taky vidět nejsou, a nikdo o nich nepochybuje. Spousta těchto věcí je už nyní i naprosto přesně měřitelných a zjistitelných pomocí přístrojů. Jedna z definic akupunkturního bodu je, že je to místo na kůži, které má mnohonásobně menší odpor než jeho okolí. Již zmíněný pan Serizawa byl vlastně prvním, kdo sestavil měřáky a vypracoval první vědecké studie na toto téma, kde dokazuje naprosto exaktně existenci energetických drah a bodů, které na nich leží, a možnost jejich stimulací ovlivnit průtok energie v dané dráze. Po určité době praxe a zcitlivění může vnímat, cítit a vlastně i "vidět" energii zcela každý a nejsou k tomu žádné přístroje potřeba. V počátečních fázích vám ale mohou dobře pomoci k nalezení jednotlivých tsubo a pro určitou skupinu lidí, pro které, co se nedá zvážit a změřit tak neexistuje, mohou být důkazem jejich existence.

Takže se skutečně nejedná o nic nadpřirozeného nebo fantastického. Nejhorší, co může být, je extremismus. Bohužel, je to naprosto běžná lidská vlastnost. Buď je tu takzvané duchovno, anebo materialismus. Obojí je vlastně tvrzení, že druhá strana mince neexistuje. I když i toto není možná nejlepší přirovnání, protože hmota a "duch" proti sobě nestojí. Popírat jedno a nevidět druhé je čirý nesmysl.

Občas pro lepší pochopení používám přirovnání k vodě. Voda může být ve formě páry, kapaliny nebo ledu. Stejně tak i vědomí, nebo chcete-li mysl, se projevuje jako myšlenka, energie nebo hmota. A když se pak podíváte na termální lázně v zimě, kde se páří z vody a kolem je sníh a led, dostanete krásný příměr k tomuto světu a našemu tělu, kde se toto všechno úžasným způsobem prolíná, vytváří a podporuje jedno druhé, aniž by se to jakkoli vzájemně vylučovalo. Základ je stejný. Jen projev a forma jsou odlišné. Samozřejmě, že můžete tvrdit, že voda existuje jen jako led. Ale to se asi budete, až dorazí jaro, pěkně divit.