AUTOPATIE

    JEDNÁ SE O "SPIRITUÁLNÍ LÉČBU" , KTERÁ PŮSOBÍ NA NEHMOTNOU SFÉRU.

Autopatie je nová celostní metoda harmonizace organismu. V podstatě jde o použití vlastních tělesních tekutin či tkání pacienta při odstraňování potíží jeho těla i mysli.

STEJNÉ  LÉČÍ  STEJNÉ

Jeden z nečetných záznamů minulosti o atopatické léčbě nám zanechal francouzský klasický homeopat Julian v knize Nosodes. Popisuje, že na dovolené, kde (jak omluvně vysvětluje) neměl k dispozici žádné léky, byl povolán k muži s ošklivým oparem. Píše: "Léze byla umístěna na levé straně tváře. Puchýřky a vředy se šířily na čelo, tvář a horní ret, sliznice levé nozdry a horní část patra byly také postiženy, stejně jako oteklé levé oční víčko s puchýři a spojivka." Měl horečku 38,8°C a puls zrychlený. Nemocný trpěl nespavostí, zvracením a silnou bolestí hlavy. Dr. Julian připravil preparát z výtoku vředu na patře. Potencoval jej ve vodě na 6.centesimální čili velmi nízkou potenci, poslední potenci smísil s lihem. Tento preparát podával zpočátku každou půl hodinu. Nejdříve se bolesti zvýšily, ale druhý den již ustupovaly, zvracení přešlo a vrátil se dobrý spánek. Již druhý den se opar zmenšil na polovinu a zmizel otok. Za několik dní zbyly jen zdravě vypadající strupy.

TŘINÁCTÁ  KOMNATA  HOMEOPATIE

Velmi zajímavá je zmínka francouzského lékaře Bon Hoa v článku o Carcinosinu pro British Homeopatic Journal. Jeho poznámka má pro tuto tematiku zcela typicky jen jednu větu: "Některým pacientům, kteří reagovali na Carcinosin, ale jejichž zlepšení trvalo jen krátce, byla ku prospěchu auto-izopatie, kdy podávám jedinou dávku Faryngeálníu hlen 30. Ještě nikdy v historii homeopatie až dosud nebyla v žádné, ať knižní či časopisecké, autopatie soustavně pojednána. Zmínky o ní jsou vždy jen kusé. Vždy tvořilo jakousi třináctou komnatu homeopatie, kam se vstupovalo jen opatrně a tajně. Je otázka, zda příčinou bylo to, že s ní až dodnes nikdo neměl systematickou zkušenost, že nebyla atraktivní výrobcům léků ani vydavatelům knih, že se zdála ve stoletích technické složitosti a komplikovanosti až příliš jednoduchá, nebo že nebyly správně použity zásady celostní léčby a proto docházelo k omylům a selháním. Možná to byly právě  tyto vlivy, které bránily lidem, aby vyřešili své chronické problémy a možná i nějaké další důvody, nebo zcela jiné. Nyní na začátku Vodnářského věku a 21.století, konečně uzrála doba k tomuto nesmírně efektivnímu způsobu zlepšování zdraví, dávajícímu dříve zcela netušené možnosti. Jedním z podstatných technických důvodů, proč nemohla být autopatie široce používána, byla vždy obtížná dostupnost preparátů, vyrobených z vlastních tělesných tekutin osoby, která měla být uzdravena. Autopatické preparáty z krve vyrábělo jen velmi málo lékáren v Anglii i jinde, a to se značnými omezeními. Avšak tyto preparáty nemohou zasílat za hranice, patrně v souvislosti se zpřísněnými pravidly virové bezpečnosti. O tom, že se tato léčba potencovanou vlastní tělesnou tekutinou v Anglii již dlouho úspěšně praktikuje u zvířat, svědčí i zmínka ve Veterinární homeopatii Dr. Macleoda. Homeopatie se zabývá hledáním takové substance v přírodě, např. v tělech rostlin a živočichů, která co nejvíce rezonuje s jemnohmotným vibračním organizačním systémem, nadřazeným mysli i hmotnému tělu, Hahnemannovou dynamis, Kentovým a Swedenborgovým vnitřním člověkem. Substance, rezonující s tou jemnou kreativní částí člověka, která v každém okamžiku života průběžně vytváří a formuje mysl i hmotné tělo a jejíž porucha znamená nemoc a zvýšené utrpení. Čím je substance svou frekvenční charakteristikou blíže k pacientovi, tím úspěšnější je celostní léčba. Logicky z toho vyplývá, že vezmeme-li substanci nikoliv z hada, či ropuchy, nebo z cizího lidského těla, ale přímo z pacientova těla a povýšíme ji ředěním vodou do jemnohmotné sféry, bude rezonance kreativního centra s preparátem stoprocentní a je více než srovnatelná s působením velmi přesně vybraného homeopatického léku.

SLINA  NESE  CELOU  INFORMACI

Opakování léčby se děje výhradně při zaznamenání příznaků relapsu, tedy navracení symptomů zpět k startovnímu špatnému stavu. Při známkách prvního poklesu je včas podán ve vyšší potenci, čímž je opět nastolena cesta vzhůru k harmonii a zlepšování potíží. Pro včasné rozpoznání relapsu si klient vede poznámky o svém celostním vývoji, zahrnující nejen pozorovaný a pociťovaný vývoj fyzických problémů, ale i mysli, emocí a dojmů a životní pohody. Poznámky předkládá při kontrole u poradce, nebo se podle svých poznámek kontroluje sám. Vývoj ovšem vždy probíhá kolísavě, a tak vyžaduje opakování léčby specifické znalosti, zejména v případech, kde jde o složité nebo vážné stavy. Předpokladem k tomu, aby tato metoda mohla být úspěšně a standardně používána, je zvládnutí správného postupu pro přípravu osobního autopatického preparátu z vlastní sliny. Předávám svým klientům speciální skleněný nástroj (Autopatická lahvička harmonie) a s ním asi stránkový návod, jak jednoduše, vlastními prostředky, a přitom spolehlivě dosáhnout potence vlastní sliny s použitím čisté vody. Podání je vždy jednorázové. Minimální doba působení jediného podání byla zatím tři měsíce i při užití nejnižší potence. Maximální pozorovaná doba pozitivního vývoje po jediném podání zatím přesahuje 18 měsíců. Užije se jednorázově čerstvý preparát okamžitě po skončení ředění. V lahvičce harmonie probíhá potencování na průtokovém, tzv.fluxním principu používaném v homeopatii již přes sto let. Vhodné je začínat působení s potencemi do C 200 a při opakování preparátu potenci zvyšovat na dvojnásobek objemu vody. Potence C 40 je pro zahájení harmonizace naprosto vhodná i u lidí nad  80let s mnoha chronickými potížemi. Po jednorázovém podání nastává dlouhodobá pozitivní reakce. K potencování doporučuji zásadně vlastní sliny klienta, i když stejně tak by mohlo jít o moč, hlen, slzy, mateřské mléko či jinou mikroorganismy  nadměrně nekontaminovanou a relativně zdravou tělesnou tekutinou, nesoucí frekvenční  otisk celku. Vhodnost sliny podtrhuje to, že vzniká mezi hrdelní čakrou  a čakrou třetího oka čili vysoko v energetickém systému člověka. Proto je dobrou spojnicí mezi jemnohmotnout organizační sférou, nacházející se nad sedmou čakrou a lidským tělem. Slina nese informaci o celé vibrační struktuře systému těla a mysli.

JDE  O  SPIRITUÁLNÍ  METODU

Odborné poradenství při autopatické harmonizaci je nutné zejména v případech vážných a dlouhodobých poruch. Nemocný potřebuje průvodce na nejednoduché cestě k uzdravení a volba vhodné potence i sledování případu s cílem podat preparát hned na začátku případného relapsu vyžadují znalost metody a specifického vývoje po podání. Autopatie není homeopatie, přestože z ní jednoznačně vyrůstá. Nehledá similimum (lék podobný) a nepoužívá homeopatické léky. Má filozofii vycházející z myšlenek Hahnemanna, Swedenborga a Kenta. Podobně jako homeopatie v původním Hahnemannově a Kentově pojetí je autopatie čistě spirituální metodou a musí být chápána jako spirituální cesta k duchovnímu osvobození, jejímž vedlejším logickým produktem je i postupné zlepšování v hmotné a mentální sféře. Autopatie může být použita i jako podpůrná metoda a neinterferuje s žádnými chemickými či jinými hmotnými preparáty. Jinou léčbu nenarušuje. Zatímco chemický lék působí jen v materiální sféře, autopatický preparát ovlivňuje to opravdu podstatné : spirituální či jemnohmotnou dimenzi člověka. Pozitivní účinky na mentální a hmotné úrovni, výrazné zlepšení či úplné uzdravení chronických potíží, jako např. bolestí hlavy, dušnosti, ekzémů, alergií, chronické únavy, poruch ledvin, jater, kloubů, střev, žlučníku, odstranění chronického strachu, úzkosti, nespavosti, srdečních arytmií atd.. Škála léčitelných problémů pravděpodobně zahrnuje veškeré lidské utrpení, které vždy vyplývá z poklesu centrální frekvence jemnohmotného organizačního centra v člověku a tím z postupného rozpadu zdravých původních struktur mysli a těla. Preparát může vrátit na principu rezonance toto jemnohmotné centrum do jeho původního harmonického stavu, v jakém bylo před počátkem všech nemocí. To pak samo postupem času zjednává pořádek podle svých vlastních možností a preferencí. Samozřejmě, někdy jsou orgány silně změněny a životní síla je již slabá i tady je ale možné dosáhnout určitých zlepšení. A pak je tu náš skrytý vnitřní stav. Každý máme své skladiště nečistot a překážek, kterému se někdy říká karma. Proto u někoho lze pozorovat bleskovou úzdravnou reakci, zatímco u jiných se to jaksi vleče. Je to metoda dostupná každému a vhodná jak pro odbornou poradenskou praxi, tak zejména u lehkých chronických či akutních problémů i k samoléčbě. Nevyžaduje žádnou schopnost diagnostikovat nemoci či určovat léky. Pod vlivem autopatického preparátu vše zařídí nehmotná řídící složka organismu. Je však nutné znát, jakými cestami působí "životní síla", jaký je řád vývoje po užití vysoko potencované sliny. Proces harmonizace je často dosti složitý, mohou se vyskytnout i krize a především relapsy, tj. upadání do původního stavu ve chvíli, kdy účinnost preparátu začíná mizet. Základním úkolem poradce pak je vystihnout vhodný okamžik k podání další, vyšší potence vlastní sliny.

KDY  POMÁHÁ  AUTOPATIE

Pokud chápeme autopatii jako doplňkovou metodu, pak přichází v úvahu všude tam, kde se případ nevyvíjí pod vlivem homeopatických léků optimálním způsobem, nebo tam, kde je obtížné nalézt přesný homeopatický lék, například u kojenců apod.. Také tehdy, když je pacient z nejrůznějších důvodů závislý na velkém příjmu chemických léků. Při autopatii nebyl zpozorován podstatný rozdíl mezi vývojem lidí závislých a nezávislých na lécích. Jsou případy, např. při bronchiálním astmatu, kdy mohly být běžné léky vysazeny s klidným svědomím až poté, co byla potíž autopaticky odstraněna. Pokud je autopatie použita jako základní metoda, má nejširší rejstřík možností při zlepšování a odstraňování dlouhodobých problémů. Osvědčila se např. i při zvládání akutních horečnatých potíží - k podstatné úlevě docházelo zpravidla do 24 hodin po užití vysoko ředěného preparátu z vlastní sliny.

* čerpáno z knihy Autopatie Mgr.Jiří Čehovský, který se touto metodou zabývá již několik let *